Slovy a jednáním můžeme ublížit nebo pomoct.

Co se děje, když jsme v kontaktu s někým, kdo si prochází náročnou situací?

Cítíme se nepříjemně/divně. Vědět, že si náš blízký prochází nemocí, je přirozeně něco, čemu se chceme vyhnout.

Sami se potřebujeme chránit před strachem, vztekem, že některé události nejsou v našich rukou.

Nikdo nás na takovou situaci nepřipravil, nemáme informace a nevíme, jak pomoct.

Možná jsme ztratili kontakt nebo druhý nechce komunikovat.

Následující rady jsou platné v různých situacích, ale jak je využijeme záleží na konkrétním vztahu a jeho hloubce.

Projev zájem a poskytni podporu

• nabídni pomoc a projev zájem 
• ujisti ho, že jsi tu pro něj / s ním, že ti na něm záleží

"Nejsi na to sám/sama, jsem tu pro tebe."

"Jsem tu pro Tebe, kdykoliv se na mne můžeš obrátit a rád/a pomohu."

“Plešatost se musí umět nosit a tobě to jde.”

“Cokoliv se děje, miluju tě.”

Respektuj prostor

každý chce být někdy sám se sebou a mít soukromí

nemocný není atrakce

• ber ohled na osobní čas a prostor, aby se mohl vyrovnávat s tím, čím prochází 
• zvaž, které osobní informace sdílíš dál

"Až budeš mít potřebu o tom všem mluvit, jsem tu pro tebe."

"Nechám to, o čem chceš mluvit, na tobě. Když budeš mít chuť, jsem tu."

Naslouchej  

všichni potřebujeme vyjádřit své pocity a myšlenky

• nabídni prostor pro sdílení a validuj pocity

“Je v pořádku cítit se takhle.”

“To, že jsi nemocný, neurčuje, kdo jsi jako člověk.”

"Moc si cením, že jsi se mnou sdílel/a své pocity."

Otevřeně komunikuj

• můžeš se ptát
• předávej i své pocity a myšlenky

"Jak se cítíš? Jak se máš?"

“Co teď vlastně musíš podstupovat? Vnímám, že je to náročné.”

"Obdivuji, jak se s tím vším vyrovnáváš."

Promluvte si o podpoře

• společně najděte vhodné odborníky a nebo podpůrnou skupinu
• zaměřte se na motivaci

"Kromě lékařské péče je také důležité, jak ty samotný/á vnímáš svou situaci."

Mysli na sebe

• buď oporou, ale hlídej si vlastní kapacitu
• věnuj čas sobě a nastav si hranice
• najdi si také podporu

“Ráda tě vidím, jsi pro mě důležitá.”

“Přestože nemám možnost tě navštívit v nemocnici, nezapomínám na tebe.”

Nebagatelizuj situaci ani pocity:

každý z nás je jedinečný a prožívá strach a stres (stejně jako radost) jinak

nikdy nemůže doopravdy vědět, jak se druhý člověk cítí

• nezlehčuj nemoc ani její důsledky (v práci, ve vzhledu…)
• nesuď ničí prožívání

“Ty naděláš, vždyť jsou i horší nemoci.”

“Vždyť nemáš chemoterapii, tak to ti nic není."

“Já mám taky zdravotní problémy a neřeším to pořád.”

“Budeš zase o něco silnější.”

“Tak ale to je ten dobrý typ rakoviny.”

Nevyvolávej strach a výčitky

nemocní si často vyčítají svůj stav - že ho způsobili, že tím obtěžují atd.

a žijí ve veliké nejistotě

• neumocňuj takové pocity
• neber změny v životě nemocného jako výhody

“Musíš se připravit, že můžeš i umřít…”

“Kdyby ses neodstěhovala, tak se ti to nestane.”

“Tak máš alespoň platisku zadarmo.”

“Málo se snažíš, aby ses uzdravil!”

Neraď nevyžádaně

není nikdy jisté, jaká rada je vhodná

• když radíš, dělej tak s respektem
• nekomentuj negativně 

“Měla bys dělat alespoň něco.”

“Musíš bojovat a myslet pozitivně!”

“Se nestresuj, to nějak dopadne…”

“Měla bys jít do práce co nejdříve, pak se Ti nebude chtít.”

“Ty vypadáš hrozně…”

“Neměla bys jíst tohle a támhleto.”

Nelituj a neporovnávej

• buď empatický, ale nelituj 
• nesrovnávej svou ani cizí zkušenost

“Můj děda na to umřel a bylo to příšerný.”

“Máš mentalitu oběti a děláš ze sebe chudinku.”

“Si jenom hraješ na to, že jsi nemocná.”

Nezapomínej na “normální” život

nemocný není jenom nemocný, má pořád záliby a chce se jim  věnovat 

“Hlavně buď vděčná, že žiješ.”

“Buď’ ráda, že se s tebou nerozešel, když jsi teď taková…”

“Když zvládáš jít ven, tak ti nic není.”